Recenze - Skleněný trůn | Such a badass heroine

Autor: Sarah. J. Maas

Název v originálu: Throne of Glass

Rok vydání: 2015

Počet stran: 389

Nakladatelství: CooBoo

Série: Skleněný trůn #1

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.

Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Hned na začátek si řekněme, že Sarah J. Maas je bohyně dnešní YA literatury a scény. Předpokládám, že o ní a jejích knihách už všichni slyšeli (jestli ne, kde to proboha žijete, lidi?) Skleněný trůn je velmi oblíbený v zahraničí a booktubeři o něm jen básní, tak jsem si řekla, že si to už musím přečíst. Moje reakce? Oh. My. God.

Takže, zpátky k tématu :D Celaena Sardothien, Adarlanský zabiják, nejlepší nájemný vrah v Adarlanu a pomalu v celé Erelei, hnije v Endovieru. Průměrně se tam lidé dožívají jednoho měsíce. Celaena tam žije už rok. (Such a badass). Když jí princ Dorian nabídne svobodu, přijme, ačkoli k smrti nenávidí krále a vše jemu příbuzné. Když ale vyhraje a odslouží čtyři roky jako králova bojovnice, bude volná. A to nemůže odmítnout.

Když Celaena dorazí do paláce, je nucena vydávat se za Lillian Gordainovou, zlodějku z Přístavu zvonů, jelikož její jméno všichni znají. Seznámí se s princeznou z Eyllwe Nehemií, která přijela do paláce vyjednávat o svém území. Král Adarlanu totiž utlačuje celou Erileu - už obsadil a zpustošil Terrasen, Celaeninu rodnou zemi. S Nehemií se spřátelí, Nehemia sice neumí zdejší jazyk, ale Celaena zná její a proto někdy i překládá ostatním, když je třeba.

Celaena se prokousává kláním, které jí připadá směšně lehké. V hradu se ale děje i něco jiného než soutěž o post králova bojovníka. Něco daleko temnějšího - soutěžící jsou nacházeni mrtví a Celaena ví, že temné síly jdou i po ní. Objevuje prastarou magii - znamení Sudby, které spouští kolotoč nepředstavitelných událostí. Celaena je jako u vytržení, jelikož magie - skutečná magie, byla vymýcena z Erilei králem již před dlouhou dobou. A Celaena ví, že v tom má prsty král.

"To mi ani neukážeš základy?" zeptala se tlumeným hlasem, aby jí slyšel pouze on a držela rapír ve svěšené ruce. "Uvědom si, že jsem byla rok v Endovieru - tyhle věci člověk snadno zapomíná."

"Podle počtu násilných smrtí ve tvé části dolů značně pochybuji o tom, že bys cokoli zapomněla."

Samozřejmě nemůže chybět ani láska - je to YA. A jak tomu tak bývá, nechybí ani milostný trojúhelník - překvapivě mezi Celaenou, Chaolem a Dorianem. Existují dva tábory, Team Chaol a Team Dorian, a já jsem jednoznačně Team Dorian. Nenávidím Chaola strašně moc. Fakt, doufám, že umře. V tomhle díle jsou tedy náznaky mezi Chaolem a Celaenou, ale věnuje se spíš vztahu Doriana a Celaeny.

Celaena je navíc knihomolka! Její větu 'Dokážu dost dobře přežívat o samotě, když mám co číst.' znají snad všichni. Taky si potrpí na luxus a vyžívá se v krásných šatech a špercích - taky si to chuděra po Endovieru zaslouží. 

Kniha je nabitá akcí a skutečně trošku - trošičku - v té soutěži připomíná Hunger Games, jak hlásaly plakáty. Nechybí tomu čtivost a spád a zvraty... a prostě se nebudete moct odtrhnout. Postavy jsou skvělé (až na Chaola -.-), lidské, reálné, propracované, uvěřitelné. Badass Celaenu si zamilujete - je to netradiční, osvěžující YA hrdinka. Hergot, ta holka je nájemý zabiják! Co víc chcete?

"Ty že jsi mě ranila?" řekl. "Vůbec! Jenom jsi... vnesla do mého života trochu zábavy."

Celaena naklonila hlavu na stranu. "Jen trochu?"

"... Možná o něco víc než trochu." 

Cover

Já osobně preferuju americkou tmavou verzi, než britskou bílou. Ale hlavně mě mrzí, že u nás nevychází jako hardback. Každopádně se mi naše verze pořád líbí víc než ty ostatní, hlavně než ta původní (úplně vlevo).

Shrnutí

Nemůžu nic jiného, než dát 5 hvězdiček. Nechyběla akce, napětí a kniha nešla odložit. Skleněný trůn je rozhodně výjimečná kniha a drahokam mezi fantasy.